„Jako obvykle jsem měl největší problém rozhodnout se, jestli jsem běloch, nebo indián…“ Když jejich karavanu na cestě do žírné Kalifornie roku 1852 přepadnou Čejeni a zmasakrují ji, nezbývá malému Jacku Crabbovi než přidružit se k jejich kmeni. Adoptivní rodiče, náčelník Stará stanová kůže a jeho squaw Bizoní bahniště, se div nepřetrhnou, aby mu vštípili světonázor jediných Lidských bytostí v slzavém údolí jménem Amerika. Leč krize identity si už na chlapci vybrala daň. Jack nejenže neví, na čí straně má v řežbě o podobu západní hranice své vlasti stát (a proč by taky měl vůbec někomu stranit), ale navíc mu osudy zkříží sladké městské dámičky i roztoužené dívky z týpí, sveřepí pistolníci, maniakální vojevůdci, vykukové, náfukové i notně vypečená porce dilemat daných tím, že v osidlech doby neuvázl sám. Na sklonku pohnutého žití, v němž se přichomýtl k bitvě u Wachity i ke Custerovu debaklu u Little Bighornu, rekapituluje své antihrdinské zážitky, až z toho přizvanému reportérovi oči přecházejí. Je to celé pravda pravdoucí, anebo nás ten sedmilhář tahá na vařené nudli? A co chcete od příběhu, který trumfne i spaghetti western? Podměrečný vzrůst, napáchané kulišárny i skvělá vyřídilka ve filmové adaptaci románu (1970) ideálně sedly na tělo Dustinu Hoffmanovi. Popřejte sluchu malému velkému světákovi, jenž strčí do kapsy Forresta Gumpa i s baronem Prášilem! „Nejlepší a nejvěrohodnější román o krvavé kolonizaci Západu. Howgh.“ – The New York Times. „Hraničářská epocha v podání vetchého barda, který vynikal schopností být v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. A bez pokrytecky korektních tlachů, protože královský šašek si nemusí brát servítky.“ – The Los Angeles Times. „Za tak výmluvný škleb by se nemusel stydět ani Mark Twain.“ – Henry Miller.