Nesmrtelnost člověka pochází z jeho činů. Slavný Epos o Gilgamešovi převyprávěl Vojtěch Zamarovský s respektem k úchvatným básnickým obrazům, dramatickým scénám a síle myšlenek. Jedno z největších a zároveň nejstarších básnických děl světa Epos o Gilgamešovi, králi města Uruku v jižní Mezopotámii, převyprávěl Vojtěch Zamarovský s respektem k úchvatným básnickým obrazům, dramatickým scénám a síle myšlenek. Strach ze smrti a touha po nesmrtelnosti se prolíná všemi kulturami. „Smrti se nevyhneš,“ říká král Utanapištim zoufalému Gilgamešovi, truchlícímu po svém druhovi Enkiduovi. „Mladý či starý, pán nebo sluha – co naplat, když se osud naplní. Ve chvíli smrti jsou si všichni rovni, každý musí zemřít, jen neví kdy. Jen velcí bohové žijí věčně!“ Gilgameš však v bolesti a úzkosti odmítá osud člověka a touží stát se nesmrtelným.